pátek 9. listopadu 2012

Proč vlastně běhám

Pořád jsem nad tím přemíšlel. Nejdříve zhubnout a mít fizičku. Po nějaké době a kilech dole jsem od 116 po  89 kg. Jsem došel k názoru ,že bych měl přestat kořit tak nekouřím ted se mi drží váha mezy 96 až 101. Což je pořád nadváha ,ale cítím se mnohem lépe viz. dnešní den. Ráno do lesa těžit dřevo potom na odpolední dělat popeláře.Nepřišel mi kolega tak jsem musel udělat šichtu sám. Asi jsem magor ani mne to nenasralo a šichtu prakticky odběhal a byl vysmátej prostě jak jsem už někde slišel vyběhanej mozek. Došel jsem k názoru ,že mé běhání je o pocitech a radostech z pohybu jako takového prostě endorfinovej narkoman. Vždy mě učily raduj se z maličkostí tak se raduji z vlastního zdraví a pocitu že mohu na sobě pracovat a lepšit se včemkoli si umanu nazívám to fizickým i mentálním pohybem. Vždy jsem bud chodil nebo nějak cvičil ted ,ale vím proč jsem jako kluk miloval běh a vítr kolem sebe. Tento druh pohybu jsem hledal a nakonec mu propadl . Mislím na běh prakticky pořád a dělá mne to štastným.

6 komentářů:

  1. Krasne a uprimne popsanej endorfinovej trip. Jsem stejnej narkoman, jako ty, haha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A přitom to nemusí bít běh mám to i při práci v lese.

      Vymazat
  2. fajn nemám to jenom v běhu, ale jinak stejně :-). Ať to lítá!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jde oto nezustat na místě bít v pohybu a to mne dělá štastným.

      Vymazat
  3. hezky vyznani... tradicni pocitovej bezec:)!
    tomu ja rozumim:).. tak at nam to radostne beha! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavně si u toho vyčistím hlavu a něco promislím běh je léčebnej.

      Vymazat